Amelanchier THIESSEN

Popis Amelanchier THIESSEN

Amelanchierova bor�vka Thiessen (Amelanchier alnifolia Thiessen) je opadav�, dlouhov�k� ke� rostouc� do velikosti 3 - 5 m. Bobule tohoto druhu jsou velk� (a� 17 mm), tmav� modr�, velmi dobr�, ��avnat� a za��naj� zr�t od konce �ervna. Plody se vyu��vaj� k p��m�mu konzumu, su�en� nebo dal��mu zpracov�n� nap�. na ���vy, marmel�dy apod. Amelanchierova bor�vka Thiesen je velmi obl�ben�, nen�ro�n� ke� s vysokou plodnost�, ze kter�ho ka�doro�n� sklid�te velk� v�nosy lahodn�ch plod�.

N�VOD NA P�STOV�N�:

Amelanchier je p�vodn� rostlina kanadsk�ch pr�ri� a v Kanad� je p�stov�n v mnoha odr�d�ch na plant��ch. Amelanchier je kr�sn� ke�,dor�staj�c� asi do 2 m v��ky. M��e se t� zap�stovat jako stromek. Nejvy��� hodnotou muchovn�ku je jeho vysok� odolnost v��i zim� a ran� dozr�v�n� plod�.

M��e b�t p�stov�n ve vy���ch poloh�ch i na krajn�m severu, kde plod� a dozr�v� ka�doro�n� a kde jin� ovocn� druhy nemohou r�st a plodit.

V zim� snese i -40�C. Vysazen� rostliny za�nou plodit ji� 3. rok po v�sadb� a plod� ka�doro�n� po dobu 40 -50 let.

Ke � je samospra�n�. Na zahrad� sta�� i jen jedna rostlina a dob�e plod�. Pr�m�rn� �rodnost z jednoho ke�e je 8 -12 kg ov�ln�ch tmavofialov�ch

bobul� s vysok�m oj�n �n�m. Bobule podle vzhledu snadno zam�n�te s velkoplod�mi bor�vkami.

Bobule jsou ��avnat�, sladk� p��jemn� chuti a barva ���vy je n�dhern� karm�nov�. Muchovn�k pat�� k nejrann�j��m medonosn�m rostlin�m.

Rozkv�t� v dubnu a kv�ty snesou jarn� mraz�ky a� do m�nus 5 -7 �C plody dozr�vaj� od poloviny �ervna do poloviny �ervence. Muchovn�k

roste dob�e a zdrav� v ka�d� p�d� a t�m�� nen� napad�n chorobami a �k�dci.

V�sadba a p��e o ke�: I kdy� bude r�st a plodit bez jak�koliv p��e, za dobrou p��i a p��pravu p�dy se odvd��� vy��� �rodou a kvalitn�j��mi plody. Tedy: mlad� rostliny m��eme vysadit do jamek 60x60x60 cm napln�n�ch kompostem sm�chan�m s vyrytou zeminou.

Z�livka po v�sadb� je nezbytn�, aby rostliny dob�e zako�enily. Pokud jsou dob�e zako�en�l�, snesou i dlouh� obdob� sucha mnohem l�pe ne� jin� ovocn� druhy. Prvn�m rokem na ja�e se v�hony na ke��ch mohou se��znout na 1/3 d�lky, aby se ke� l�pe rozv�tvil. Pokud se na v�honech p�estanou vytv��et nov�, mlad� v�r�stky, ke� se omlazuje tak, �e v�dy 1/3 v�hon� o�e�e na �rovni p�dy (podobn� jako u ryb�zu).

U n�s �k�dci zat�m netrp�. Ke� ko�en� do hloubky a� 140 cm a ko�eny se �iroce rozkl�daj� a� do dvojn�sobku pr�m�ru koruny, tak�e

vodu i p�ihnojen� spolehliv� najde.

Sklize� a vyu�it� plod�: Od poloviny �ervna bobule muchovn�ku dozr�vaj�. za slune�n�ho po�as� se skl�z� na dvakr�t. Kdy� je chladn�ji je

sklize� postupn�. Plody obsahuj� 8 -12 % cukru, organick� kyseliny, t ��sloviny, a� 1 % pektin�, karotin,vet. C, vit. B2 a tak� a� 1000mg proc.anthokyan�, kter� jsou nov� pozn�ny jako aktivn� �initel� v prevenci cel� �ady chorob a hlavn� rakoviny.

Du�ina plod� je ��avnat�. Pro vy��� v�t�nost ���vy je v�hodn�, pokud se plody nechaj� po sklizni je�t� asi 7 dn� p�ezr�t. Pak se vylisuje

a� 80 % ���vy.

���va m� n�dhernou karm�novou barvu a v kombinaci s rakytn�kem vytv��� podle zastoupen� celou barevnou �k�lu pro m�chan� n�poje.

Z plod� m��e b�t zava�enina, kompot.