Jahody Framberry ( malinov� jahody) je nov� odr�da jahodn�ku. Atraktivn�, �erven� plody maj� excelentn� sla�ou�kou chu� a chutnaj� po malin�ch. Jahodn�k Framberry rozhodn� stoj� za vyzkou�en�. Pro dobr� opylen� jej vysazujeme vedle klasick�ch jahod.
Jahod rozpozn�v�me n�kolik stovek druh� a d�l� se podle charakteru na JEDNOUPLOD�C�, ST�LEPLOD�C�, nebo M�S��N� (lesn�, neodno�uj�) a podle doby zr�n� na RAN� (konec kv�tna a� za��tek �ervna), POLORAN� (1. dek�da �ervna) a POZDN� (od poloviny �ervna). Jahody maj� krom� v�born� chuti tak� vysokou nutri�n� hodnotu - obsahuj� lehce straviteln� cukry, vl�kninu, miner�ln� l�tky, kyseliny a celou �k�lu vitam�n�.
P�STOV�N� JAHODN�K�
Stanovi�t�:
Jahodn�ky pot�ebuj� hum�zn�, sp�e hlinitop�s�itou zeminu s neutr�ln� a� m�rn� kyselou reakc�. P�da by m�la b�t provzdu�n�n� a d�le�it� je hlavn� vysazen� na slunn� m�sto. Jahodn�ky se daj� �sp�n� p�stovat prakticky ve v�ech p�stitelsk�ch oblastech, nen� v�ak vhodn� vysazovat je na v�trn�, zamok�en� stanovi�t�, nebo do mrazov�ch kotlin (poroste t�m�� v�ude, ale je nutn� po��tat s men�� �rodou).
P�ed v�sadbou (alespo� 3 t�dny) se doporu�uje pozemek p�ipravit do hloubky cca 25 cm a zbavit v�ech vytvral�ch plevel�. Pro upraven� Ph p�dy je vhodn� p�im�chat do zeminy speci�ln� substr�t na jahody (na 10 m2 cca 75 l substr�tu), nebo �istou ra�elinu. P�ed v�sadbou je nutn� prov�st tak� tzv. z�sobn� hnojen�.
Hnojen�:
Z�sobn� hnojen� lze pou��t nap��klad miner�ln� hnojiva - NPK v bezchloridov� form� (300 g na 10 m2), Cererit (500 g na 10 m2) nebo kombinace r�zn�ch hnojiv (pom�r superfosf�tu - 500 g, s�ranu draseln�ho - 300 g, a s�ranu amonn�ho - 200g na10 m2). Nejlep��m �e�en�m je v�ak v�sadba jahod do zeminy po p�edplodin� hnojen� chl�vsk�ch hnojem (brambory, zelenina). Na ja�e p�ihnojujeme dus�kem (ledek), po klizni op�t kombinovan�m hnojivem.
