Jahodn�k Twist je ran� odr�da jahodn�ku, kter� za��n� plodit brzy v �ervnu. Vynik� dobr�m v�nosem a z�rove� si po celou sklize� dr�� nadpr�m�rn� velk� plody. Jahody jsou pevn�, jasn� �erven�, leskl� a chu�ov� v�born�, s vysokou cukernatost�. Plody jsou jednotn�, dlouze ku�elovit� a dob�e vypadaj� v ko��ku; prvn� kusy mohou b�t lehce r�hovan�. D�ky dobr� trvanlivosti si Twist udr�uje barvu i lesk i p�i skladov�n�.Rostlina je bujn�, s otev�en�m habitem a vzp��men�mi listy, a m� siln� ko�enov� syst�m.
V�b�r spr�vn� odr�dy
Jahod rozpozn�v�me n�kolik stovek druh� a d�l� se podle charakteru plodnosti na JEDNOUPLOD�C�, ST�LEPLOD�C� a M�S��N�. Podle doby zr�n� pak na RAN� � zraj� konec kv�tna a� za��tek �ervna, POLORAN� � zraj� vprvn� dek�d� �ervna a POZDN� � skl�z�me od poloviny �ervna. ST�LEPLOD�C� jahodn�ky zraj� od �ervna a� do prvn�ch mraz�. M�S��N� jahody jsou lesn�, drobnoplod� a plod� od �ervna a� do prvn�ch mraz�.
Co je to FRIGO SADBA a jej� v�sadba
Frigo sadba jahod je vposledn� dob� velmi obl�ben� a tak� nejvhodn�j��. Jedn� se o sazenice jahod, kter� byly sklizeny vzimn�m obdob� a po odstran�n� list� (z�st�v� pouze srd��ko a ko�enov� syst�m) ulo�eny do chlad�c�ch box�. Frigo sadba se vyzna�uje vysokou uj�matelnost� a to proto, �e jde o vyzr�l� sazenice svysok�m obsahem z�sobn�ch l�tek.
Chlazen� jahodn�ky lze vysazovat od b�ezna a� do konce l�ta. P�ed v�sadbou ko�eny sazenic namo��me na hodinu do vody a pot� vysad�me na stanovi�t�. Jamka pro v�sadbu by m�la b�t hlubok� 10�15 cm a srd��ko jahodn�ku neut�p�me ale mus� z�stat nad zem�. Sazenice s�z�me ve sponu 25�30 cm. Po v�sadb� je nutn� sadbu d�kladn� zal�t! Zal�v�me i vn�sleduj�c�ch dnech.
Nemus�te se ob�vat, �e sazenice maj� pouze srd��ko, nov� l�stky za�nou vyr�et ji� b�hem n�kolika dn�. Vroce v�sadby se dokonce m��ete t�it i na prvn� �rodu. Pouze je nutn� po��tat st�m, �e nebude prozat�m p��li� velk�. Hlavn� sklize� bude a� vdal��m roce.
Pokud se s�z� jednouplod�c� jahodn�ky vsrpnu a� z���, je mo�n� �e vysazen� frigo sazenice za�nou kv�st. Vtom p��pad� je nutn� kv�ty od�t�pat. Rostliny by pak mohly m�t probl�m snakv�t�n�m vdal��m roce.
Stanovi�t�
Jahodn�ky pot�ebuj� hum�zn�, sp�e hlinitop�s�itou zeminu sneutr�ln�m a� m�rn� kysel�m pH. P�da by m�la b�t provzdu�n�n� a d�le�it� je tak� vysazen� na slunn� m�sto. Jahodn�ky se daj� �sp�n� p�stovat prakticky ve v�ech p�stitelsk�ch oblastech, nen� v�ak vhodn� vysazovat je na v�trn�, zamok�en� stanovi�t�, nebo do mrazov�ch kotlin. Porostou t�m�� v�ude, ale vhor��ch podm�nk�ch je nutn� po��tat smen�� �rodou. Na stanovi�ti nech�v�me sadbu maxim�ln� po 3 roky. Pot� jsou ji� sazenice vy�erpan�, maj� men�� plody a �roda je n�zk�.
P�da by m�la b�t p�ed v�sadbou p�ipraven� alespo� 3 t�dny dop�edu. Zryta do hloubky cca 25 cm a zbavena v�ech vytrval�ch plevel�. Pro upraven� pH p�dy je vhodn� p�im�chat do zeminy speci�ln� substr�t na jahody (na 10m2 cca 75 l substr�tu) nebo �istou ra�elinu. Spole�n� se substr�tem nebo ra�elinou obohat�me p�du i o pot�ebn� �iviny tzv. z�sobn� hnojen�. Ide�ln� je miner�ln� hnojivo NPK, Cererit nebo odle�el� kravsk� hn�j.
Hnojen� jahod
Vprvn�m roce za�neme p�ihnojovat sazenice a� 4 t�dny po v�sadb�. Vyzkou�et m��ete na�e hnojivo pro jahody nebo hnojiva od jin�ch v�robc�, ur�en� p��mo pro jahody. Pro bohatou sklize� pot�ebuj� jahodn�ky dostatek �ivin, proto jejich p�ihnojov�n� nepodce�ujte.
O�et�en� po sklizni
Po sklizen� plod� se jahodn�ky sekaj� nad srd��ky. Je vhodn� odstranit nemocn� a star� listy a prokyp�it okol� sazenic.
