Jakon je rostlina, kter� je �asto vyhled�van� pro sv� jedl� hl�zy. Hl�zy maj� vynikaj�c� k�ehkou chu�, jsou vhodn� i pro diabetiky. Konzumuj� se syrov�, va�en� nebo se daj� p�id�vat do sal�t�. Odr�da Inka Red m� hl�zy �erven� barvy.
N�VOD NA P�STOV�N�
Jde o vytrvalou bylinu, v na�ich klimatick�ch podm�nk�ch jednoletou. Rostlina dosahuje v��ky a� 2 metr�, je cel� chlupat�, sv�tle, nebo tmav� zelen�, �asto nafialov�l�. Lodyhy jsou �ty�hrann� a hojn� olist�n� vst��cn�mi listy syt� zelen� barvy. Vyj�me�n� se na vrcholech lodyh objevuj� drobn� �lut� a� oran�ov� kv�ty. Plodem jsou na�ky, kter� se u n�s tvo�� minim�ln�.
Jakon m� dva druhy hl�z: prvn�, n�padn� p�ipom�naj�c� topinambury, slou�� k dal��mu mno�en�, druh� tzv. ko�enov�, vyr�staj� po 5 20 ve svazku.
Maj� nepravideln� v�etenovit� a� kulovit� tvar a dosahuj� v pr�m�ru hmotnosti 0,2 0,5 kg, ale tak� a� 2 kilogramy. Ty maj� slabou, �edozelenou a� fialovou poko�ku a k�ehkou chruplavou a ��avnatou
du�ninu nasl�dl� chuti a b�l�, kr�mov� a n�kdy a� nafialov�l� barvy. Du�nina velmi snadno tmavne a vysych�. Zat�mco u brambor je z�sobn� l�tkou polysacharid �krob, u jakonu je to p�edev��m inulin, co� je chemickou povahou fruktan. Jeho v�hodou je, �e v mno�stv� 30 80 g se spot�ebov�v� organismem bez n�rok� na inzulin. Proto se ko�enov� hl�zy daj� pou��t v prevenci proti diabetu a obezit� a tak� k l��en� t�chto stav�.
Hl�zy jakonu se poj�daj� obvykle syrov� jako zelenina. Na�ezan� se p�id�vaj� do zeleninov�ch sal�t�, kter�m dod�vaj� charakteristickou chu� i konzistenci. Lze je v�ak i tepeln� zpracovat va�en�m nebo pe�en�m. V And�ch se �asto strouhaj� a p�es kousek l�tky se vyma�k�v� sladk�, osv�uj�c� n�poj, kter� se zahu��uje do tmav� hn�d�ho sirupu nebo kostek zvan�ch chaucca. Velmi dobr� zku�enosti jsou u n�s se su�en�m hl�z ve form� k��al, nebo chips�. Lodyha s mlad�mi listy se upravuje va�en�m jako zelenina.
V na�ich klimatick�ch podm�nk�ch je jakon plodinou p�edev��m drobn�ch p�stitel�. K jeho mno�en� je vhodn� pou��t oddenkov�ch hl�z, kter� nech�me p�ezimovat podobn� jako ji�iny. V�sadba se prov�d� v polovin� kv�tna a hl�zy se skl�zej� po prvn�ch podzimn�ch mraz�c�ch. K urychlen� vegetace je mo�no jakon tak� p�edp�stovat a rostliny vysazovat na stanovi�t� tehdy, kdy� dosahuj� v��ky 15 25cm. Sklizen� hl�zy �asto snadno pukaj� a vysychaj�, proto je t�eba urychlen� je zpracovat, nebo odpov�daj�c�m zp�sobem ulo�it.
