Martej je rostlina zn�m� tak� pod n�zvem V�no�n� t�e�e�, kter� m� �erveno-r��ov�, jedl� a velmi chutn� plody. Rostlina roste do vytrval�ho, dekorativn�ho ke�e s leskl�mi listy. Pat�� mezi nen�ro�n� rostliny a lze ji p�stovat i jako bonsai. Plody pro svoji chu� jsou vyhled�vanou pochoutkou d�t�. Martej za��n� kv�st na podzim a plody zraj� v zim�. Jedna z nejvhodn�j��ch rostlin pro bytov� p�stov�n�.
N�VOD NA P�STOV�N�:
Martej myrtolist� poch�z� z Austr�lie, kde roste v�t�inou jako ke� nebo men�� stromek. V domovin� dosahuje v��ky 3 a� 4 m. V na�ich podm�nk�ch p�stovan� v kv�tin��i vyroste max. 1,5 m vysok�. Rostlina tvo�� st�le zelen� ke��k s drobn�mi l�stky tmav� zelen� barvy. Mlad� v�honky maj� n�dech do �ervena. Kv�ty jsou drobn� b�l� rostouc� v trsu. Podle na�ich zku�enost� v�t�ina kv�t� zpo��tku opad� a plody se vyv�jej� a� ke konci kveten�. Plody jsou drobn� peckovi�ky podobn� t�e�n�m, maj� nakyslou osv�uj�c� chu�. V�t�inou dozr�vaj� na podzim a v zim�. Proto je n�kdy naz�v�na jako V�no�n� t�e�e�. P�stov�n� Marteje je pom�rn� jednoduch�, nebo� nem� velk� n�roky ani na zeminu ani na um�st�n�. S�z�me j� do b�n� prod�van�ho zahradnick�ho substr�tu do kter�ho m��eme p�idat trochu p�sku. V dob� vegetace rostlinu ka�d� t�den p�ihnoj�me kombinovan�m hnojivem. P�esazujeme ka�d� rok na ja�e do v�t��ho kv�tin��e. Rostlinu m��eme celoro�n� tvarovat �ezem, hlubok� �ez ale prov�d�me pouze na ja�e. Je to velmi dekorativn� rostlina, vhodn� i do byt� s �st�edn�m topen�m. P�es l�to ji m��eme p�stovat venku v polost�nu.
