Pen�zovka sametonoh� je drobn� houba rostouc� v trsech na podzim a v zim � na �iv�ch �i odum�el�ch kmenech listnat�ch strom�. Houba je kosmopolitn� roz���en� v Evrop�, Asii, Severn� Americe, Austr�lii a v Africe. Plodnice jsou m�lo masit�, oran�ov� medov�, za vlhka slizk�. T�e� je pod kloboukem �luto�erven�, v doln� ��sti hn�d� - sametov�. Houba plod� na m�kk�m d�ev� prvn�m rokem, na tvrd�m d�ev� a� v n�sleduj�c�m roce. Plodnice vytv��� b�hem chladn�ho podzimu a� do z�mrazu. Substr�tem pro p�stov�n� houby je bu� kompaktn� d�evo (�palky, v�tve), nebo v p��pad� intenzivn�ho p�stov�n� piliny, hobliny listnat�ho d�eva, kr�tce �ezan� sl�ma nebo drcen� kuku�i�n� v�etena.
Pou�it� a kuchy�sk� zpracov�n�
Plodnice jsou velice k�ehk�, maj� k�upavou texturu. P�i del�� tepeln� �prav� v�ak t�en� ztvrdnou a maj� vl�knitou strukturu. Je d�le�it� jenom kr�tk� tepeln� �prava! Hod� se p�i p��prav� pol�vek a r�zn�ch masit�ch a zeleninov�ch pokrm�. Pou��t lze jako p��rodn� antibiotikum, dok�e nabudit imunitn� syst�m, pos�lit funkci slinivky b�i�n� a sn�it hladinu cukru v krvi. Pom�h� p�i odpl�sn�n� organismu. Doporu�uje se u��vat 3x t�dn� 150g �erstv�ch plodnic k pos�len� organismu
P�stov�n� na d�ev� listnat�ch strom�
D�evo by m�lo poch�zet ze strom� nebo v�tv�, kter� nejsou pora�eny del�� dobu, kdy m� svoji p�irozenou vlhkost a nen� je�t� napadeno jin�mi houbami. Ide�ln� doba od pora�en� je 2 - 3 m�s�ce. Za tuto dobu ztrat� d�evo ve�ker� obrann� l�tky a podhoub� m��e kmeny dob�e kolonizovat. M��eme pou��t buk, dub, b��zu, ol�i, topol, l�pu nebo d�evo z ovocn�ch strom�. Nejl�pe kmeny nebo v�tve o d�lce 40 - 50 cm. Zao�kovat sadbu m��eme do kmen� nebo v�tv� r�zn�mi zp�soby. Nejl�pe se osv�d�ilo nad�lat ve kmenu hlubok� z��ezy do kter�ch nasypeme rozdrobenou sadbu a kmen nebo v�tev ihned bal�me do potravin��sk� folie. Sadba ze z��ez� nevypadne a z�rove� zamez�me vysych�n� a mo�n� kontaminaci. Kmeny m��eme i roz�t�pnout a sadbu aplikovat mezi ob� poloviny, kter� op�t spoj�me pomoc� h�eb�k� nebo vrut�. Je dobr� je potom zabalit jako v prvn�m p��pad� do folie. Nao�kovan� kmeny um�st�me na zast�n�n� m�sta s dostate�nou vlhkost� v na�ich zahrad�ch (balkonech, teras�ch). Rychlost pror�st�n� je z�visl� na teplot� prost�ed�. M��e trvat 3 - 6 m�s�c�. Poklesem teplot se r�st podhoub� zpomaluje. Zejm�na p�i
pozd�j��m vysazen� dojde k nedostate�n�mu prorosten�. To je znovu obnoveno a� v n�sleduj�c�m roce, kdy teploty op�t stoupnou. Urychlit m��eme cel� proces tak, �e nao�kovan� kmeny um�st�me celoro�n� do prostor s teplotou okolo 18-25�C. Dostate�nou vlhkost zabezpe��me, �e kmeny zakopeme z jedn� t�etiny do zem� a pr�b�n� zal�v�me. V p��pad� um�st�n� v budov�ch vlo��me do PE pytle, kde vlhkost zajist�me p�id�n�m mal�ho mno�stv� vody. Spr�vn� prorostl� kmen nebo v�tev pozn�me tak, �e v jeho �ezu pozorujeme z�eteln� zb�l�n� povrchu. Pot� m��eme odstranit pytel (folii)a dob�e prorostl� kmen nebo v�tev um�st�me na stinn� vlh�� m�sto. Ide�ln� je kmen zakopat z jedn� t�etiny do p�dy. R�st podhoub� se zcela zastav� p�i teplot� 5�C a nepo�kod� jej ani mr�z. Plodnice se objevuj� po p�ti a� �esti m�s�c�ch v�t�inou na podzim a v zim�, v n�sleduj�c�m roce plod� od podzimu do jara.
Intenzivn� p�stov�n� na pilin�ch,hoblin�ch nebo sl�m�
V praxi se nejl�pe osv�d�ilo pou�it� slam�n�ch peletek (pou��vaj� se jako podest�lka), nebo briket z pilin �i hoblin listnat�ch d�evin. Takto z�skan� materi�l o�et��me v siln�j��m polyetyl�nov�m nebo polypropyl�nov�m s��ku va��c� vodou v pom�ru 2:1 (voda: brikety, pelety). Ide�ln� je pom�r 1-2 kg peletek nebo briket, kter� zalijeme 2-4 litry va��c� vody. S��ek po p�elit� v�elou vodou ihned uzav�eme. Zabr�n�me mo�n� kontaminaci konkuren�n�mi pl�sn�mi. N�sleduj�c� den po p�irozen�m vychladnut� do s��ku nasypeme rozdrobenou sadbu (3-5 % v�hy p�ipraven�ho substr�tu) a cel� obsah d�kladn� prom�ch�me. S��ek uzav�eme vatov�m v�le�kem o pr�m�ru 2-3cm nejl�pe pomoc� gumi�ky. Zabezpe��me t�m v�m�nu plyn� uvnit� substr�tu. Um�st�me jej do prostor s teplotou 18-25�C. Podhoub� pror�st� asi dva a� t�i t�dny. V �ase kdy je substr�t cel� rovnom�rn� prorostl� (b�l� povrch), od��zneme s��ek 1 - 2 cm nad dnem. D�sledkem toho a tak� poklesem teploty na 3 - 5�C za�ne doch�zet k nasazov�n� plodnic. Substr�t v tomto obdob� n�kolikr�t za den ros�me a sna��me se aby byl povrch neust�le vlhk�.
