R�va Dubovsk� �erven� je velmi ran� stoln� odr�da, kter� zaujme na prvn� pohled sv�mi velk�mi hrozny a mimo��dn� velk�mi bobulemi neobvykl�ho tvaru. Obl�ben� je nejen pro atraktivn� vzhled, ale tak� pro p��jemn� sladkou chu�, vysokou plodnost a dobrou odolnost v��i houbov�m chorob�m i mrazu. Hrozny dor�staj� hmotnosti 1000 - 1500g a maj� ku�elovit� tvar. Jsou st�edn� hust� a� voln�j�� a po dozr�n� vydr�� del�� dobu na ke�i. Skl�z� se ve druh� polovin� srpna.
Bobule pat�� k nejv�razn�j��m znak�m t�to odr�dy. Jsou velmi velk�, mohou dosahovat hmotnosti a� 20 g a rozm�ru p�ibli�n� 50 � 30 mm. Jejich tvar je prot�hl�, ku�elovit�, na konci za�pi�at�l�, n�kdy lehce zahnut�. Du�ina je k�upav�, ��avnat� a bohat� na cukr, tak�e chu� p�sob� harmonicky, pln� a velmi p��jemn� sladce.
N�VOD NA P�STOV�N�:
Vykopeme dostate�n� hlubokou j�mu (alespo� 60cm), p�du na dn� je vhodn� prokyp�it. J�mu je t�eba naplnit sm�s� kvalitn� ornice a kompostu nebo zahradnick�ho substr�tu, kter� nesm� b�t kysel�. R�va vy�aduje sp�e z�saditou p�du, tak�e m��eme do p�dy p�im�chat i trochu Dolomitick�ho v�pence. Aby vinn� r�va prosp�vala pot�ebuje slune�n� stanovi�t�. Pokud r�vu s�z�me do vy���ch poloh mus�me vybrat stanovi�t� chr�n�n� p�ed v�trem. Rostlina m� jednotliv� ��sti, kter� je nutno rozli�ovat. ��sti podzemn� (ko�enov� kmen a ko�eny) a nadzemn� (kmen, sta�inu, dvoulet� d�evo, jednolet� d�evo a letorosty). R�vu vysazujeme tak hluboko, �e nech�me nad povrchem pouze naroubovanou ��st. Nara�en� rostliny vysazujeme a� po polovin� kv�tna!!! Kontejnerovan� sazenice pak m��eme vysazovat a� do podzimu. �ez vinn� r�vy se prov�d� na ja�e b�hem �nora (pokud nejsou mrazy), nejpozd�ji do poloviny b�ezna. �kolem �ezu je regulovat plodnost, proto�e ne�ezan� r�va by sice tak� plodila, ale velmi rychle by se �pln� vy�erpala a ovoce by nebylo kvalitn�. Doporu�ujeme �ez na ta�e�. Jako ta�e� nebo polota�e� ponech�me nejdel�� a nejsiln�j�� v�hon. Bo�n� v�hony v zim� zakr�t�me na 3 a� 5 o�ek. B�hem vegetace m��eme prov�d�t v�chovn� �ez. Hrozny narostou na letorostech vyr�staj�c�ch z dvoulet�ho d�eva, kter� je velmi d�le�it�, proto�e je nositelem plodn�ho jednolet�ho d�eva. P�i mal�m mno�stv� dvoulet�ho d�eva je sklize� n�zk�.
