R�va Veles je velmi ran� stoln� odr�da r�vy vinn�, kter� dozr�v� v polovin� srpna. Pat�� mezi ��ste�n� bezsemenn� odr�dy a je obl�ben� pro sv� atraktivn� r��ov� bobule i mimo��dn� velk� hrozny. Hrozny jsou velk� a� velmi velk�, rozv�tven� a p�i dobr�ch podm�nk�ch mohou dosahovat hmotnosti a� 3kg. Bobule jsou r��ov�, p��jemn� vzhledn� a st�edn� velk�. Du�nina je masit�, s lehkou, p��jemnou mu�k�tovou chut�. Odr�da Veles pot�� tak� dobrou odolnost�. Vykazuje odolnost proti pl�sn�m a oidiu. Odr�da je n�chyln� k p�eplozov�n�. Doporu�uje se prob�rka hrozn� u� v dob� kv�tu.
N�VOD NA P�STOV�N�:
Vykopeme dostate�n� hlubokou j�mu (alespo� 60cm), p�du na dn� je vhodn� prokyp�it. J�mu je t�eba naplnit sm�s� kvalitn� ornice a kompostu nebo zahradnick�ho substr�tu, kter� nesm� b�t kysel�. R�va vy�aduje sp�e z�saditou p�du, tak�e m��eme do p�dy p�im�chat i trochu Dolomitick�ho v�pence. Aby vinn� r�va prosp�vala pot�ebuje slune�n� stanovi�t�. Pokud r�vu s�z�me do vy���ch poloh mus�me vybrat stanovi�t� chr�n�n� p�ed v�trem. Rostlina m� jednotliv� ��sti, kter� je nutno rozli�ovat. ��sti podzemn� (ko�enov� kmen a ko�eny) a nadzemn� (kmen, sta�inu, dvoulet� d�evo, jednolet� d�evo a letorosty). R�vu vysazujeme tak hluboko, �e nech�me nad povrchem pouze naroubovanou ��st. Nara�en� rostliny vysazujeme a� po polovin� kv�tna!!! Kontejnerovan� sazenice pak m��eme vysazovat a� do podzimu. �ez vinn� r�vy se prov�d� na ja�e b�hem �nora (pokud nejsou mrazy), nejpozd�ji do poloviny b�ezna. �kolem �ezu je regulovat plodnost, proto�e ne�ezan� r�va by sice tak� plodila, ale velmi rychle by se �pln� vy�erpala a ovoce by nebylo kvalitn�. Doporu�ujeme �ez na ta�e�. Jako ta�e� nebo polota�e� ponech�me nejdel�� a nejsiln�j�� v�hon. Bo�n� v�hony v zim� zakr�t�me na 3 a� 5 o�ek. B�hem vegetace m��eme prov�d�t v�chovn� �ez. Hrozny narostou na letorostech vyr�staj�c�ch z dvoulet�ho d�eva, kter� je velmi d�le�it�, proto�e je nositelem plodn�ho jednolet�ho d�eva. P�i mal�m mno�stv� dvoulet�ho d�eva je sklize� n�zk�.
